Pokyny k psaní BP/DP

V následujícím textu najdete všechny informace potřebné pro zpracovávání bakalářských a diplomových prací na Katedře informačních technologií.

Uvedený text je obecně platný pro psaní závěrečných prací na KIT. Vedoucí práce může pravidla dále upřesnit dle potřeby.

Text není určen pro využití mimo katedru.

1. CO JE DIPLOMOVÁ/BAKALÁŘSKÁ PRÁCE?

Diplomová i bakalářská práce (dále jen závěrečná práce, ZP) jsou prvními vědeckými pracemi studentů. Jde o odborný a vědecký text na dané téma s jasně definovaným cílem. Každá práce obsahuje teoretickou a praktickou část (více o členění je v kapitole 4). V praktické části student plní hlavní cíl. Pro dosažení cíle je nutné použití objektivních metod tak, aby výsledek bylo možné ověřit.

Závěrečná práce by měla mít vždy nějaký zobecnitelný přínos. Měla by řešit něco nového, nebo alespoň novým způsobem, za použití jiných metod apod. Může navazovat na jiné výzkumy a ty dále rozšiřovat, zpřesňovat, nebo naopak vyvracet.

2. VOLBA TÉMATU ZÁVĚREČNÉ PRÁCE – KONKURZY

Studenti se přihlašují na témata vypisovaná konkrétními pedagogy. Termíny jsou pro každý akademický rok vyhlašovány fakultou a jsou závazné. Přihlašování probíhá prostřednictvím univerzitního informačního systému (https://is.czu.cz/).

Student přichází na konkurz s návrhem zadání práce (pokud již není vypsáno pedagogem) a jasnou představou o jejím zpracování. Doporučujeme, a někteří pedagogové to vyžadují, zaslat návrh zadání předem. Charakteristika struktury zadání a jak jej vypracovat je v kapitole 3. Vždy čtěte anotaci tématu v informačním systému. Může obsahovat dodatečné požadavky a pokyny. 

Konkurz většinou probíhá formou diskuze nad tímto zadáním a nad konkrétními aspekty řešení. Student by se měl dostavit na konkurz primárně dle pokynů pedagoga a respektovat konkrétní jeho požadavky a termíny.

3. ZADÁNÍ

3.1 CO JE ZADÁNÍ

Zadání je závazný dokument, který je součástí finální práce. Je vypracován společně s vedoucím před zahájením psaní závěrečné práce. Student se ho po schválení musí držet.  Zadání se vkládá do Informačního systému ČZU a elektronicky jej schvaluje vedoucí práce, vedoucí katedry a děkan. Změna zadání následně není standardně možná.

Splnění zadání kontroluje vedoucí a oponent, stejně jako komise u závěrečných zkoušek!
Zaměření práce musí odpovídat profilu katedry, oboru/programu studia a fakulty.

3.2 STRUKTURA

Název práce
  • Název práce (a celé téma) musí odpovídat zaměření katedry (wp) a oboru!
  • Lépe obecnější, ale musí být v souladu s cíli práce (viz dále).
Cíle práce

Oblast řešení:

Metodika

Teoretická část práce je založena na studiu a analýze odborných a vědeckých informačních zdrojů.

Metodika obsahuje stručný postup celého řešení, použité metody a data. Charakterizuje, jak bude dosaženo cílů práce, jak budou získávána data a jak budou vyhodnocena.

Na základě syntézy poznatků teoretické části a vyhodnocení výsledků praktické části budou formulovány závěry práce.

Klíčová slova

6 až 10 základních termínů s těsnou vazbou na hlavní cíl práce.

Literatura

4–5 knižních zdrojů (tištěné i elektronické). Měly by být následně použity v práci. Nutné uvést ve formátu pro citace (ISO690). Minimálně jeden zdroj musí být v anglickém jazyce. Literatura by měla být vždy aktuální, nejlépe z posledních 5 – 10 let (vhodné zahrnout nějaký nový zdroj z aktuálního nebo minulého roku. Doporučené zdroje informací jsou v kapitole 5.

3.3 ROZSAH A DALŠÍ NÁLEŽITOSTI PRÁCE

Dále prosím věnujte pozornost následujícím požadavkům a doporučením:

  • Rozsah Bakalářské práce je zpravidla 40 až 50 stran.
  • Rozsah Diplomové práceje zpravidla 60 až 80 stran.
  • Teoretická část je vždy minimálně ½ z celého obsahu (praktická druhá ½)
  • Rozsah práce se počítá vždy od úvodu po závěr.
  • Přesný rozsah práce je vždy stanoven v zadání, je doporučeno ho dodržet.
  • Oceňováno je řešení práce v reálné firmě, nebo ve spolupráci s reálnou firmou.
  • Závěrečná práce, kterou student obhájí před komisí, bude zveřejněna v univerzitním informačním systému a bude veřejně přístupná.

4. KAPITOLY ZÁVĚREČNÉ PRÁCE

Pozor: Vždy je nutné dodržet oficiální šablonu – k dispozici na https://www.pef.czu.cz/cs/r-7008-studium/r-7026-informace-pro-studenty/r-12261-zaverecne-prace.

4.0 OBSAH

Do obsahu patří jen nadpisy do 3. úrovně. Pokud posíláte práci ke konzultaci, vždy nezapomeňte aktualizovat obsah. 

4.1 KAPITOLA 1 – ÚVOD

Rozsah: ¾ až 1 strana

Úvod obsahuje obecný úvod do problematiky. Může obsahovat potřebné vymezení tématu, jeho důležitost a zasazení do společenského kontextu. Je členěn jen na odstavce, nikoli podkapitoly.

4.2 KAPITOLA 2 – CÍL A METODIKA

Rozsah: cca 1 strana

Cíl a metodika obsahuje buď přesný přepis ze zadání, ještě lépe ale upřesnění zejména metodiky, použitých dat a postupů. Záleží, jak obecně bylo zadání psáno.

Pozor! Nikdy nesmí být v rozporu se zadáním práce.

4.3 KAPITOLA 3 – TEORETICKÁ VÝCHODISKA

Rozsah: min. ½ celého obsahu

Obsahuje přehled literatury – charakteristiku současného stavu poznání dané problematiky. Měl by být kritický, tj. měl by čerpat z více zdrojů, zdroje porovnávat, polemizovat nad nimi a vybírat z nich relevantní informace. Shrňte aktuální poznatky a charakterizujte, jak na problematiku nahlíží a řeší ji jiní autoři. Cílem je zapracovat ty nejdůležitější informace z vědecké a odborné literatury. Pozor: nepíšete manuál, učebnici, nebo další knihu.

Text je členěn do podnadpisů a odstavců. Obsahuje dostatek citací (resp. odkazů na citace). V ideálním případě každý odstavec obsahuje alespoň jednu citaci. Žádná stránka by neměla být bez citace (citací).

Doporučené zdroje informací a práce s nimi je uvedena samostatně v kapitole 5.

Doporučené podkapitoly v rámci kapitoly 3:

3.X Obdobná řešení

Obsahuje výpis konkrétních obdobných řešení daného problému a jak to který autor řeší. Dále vymezte, jakým způsobem se daná práce liší, jak to např. řeší lépe, jaké aspekty řeší navíc apod. Uveďte zde vymezení k novosti vaší práce.

Tento obsah může být součástí předchozích kapitol. V tom případě vše shrňte v následující kapitole.

3.Y Shrnutí

Obsahuje stručné shrnutí teoretické části a co z ní vyplývá pro praktickou část, dále identifikaci řešeného problému (výzkumné příležitosti).

4.4 KAPITOLA 4 – VLASTNÍ PRÁCE

BP – Vlastní práce / Vlastní zpracování / Vlastní řešení / Analytická část *)

DP – Vlastní práce / Analytická část / Praktická část / Empirická část / Vlastní řešení *)

*) volí se pouze jedna z uvedených možností názvu kapitoly.

Praktická část obsahuje postup řešení, metodiku sběru dat, dokumentaci experimentu a aplikace metod. Napište zde, jak bylo postupováno k dosažení výsledků. Tento postup by měl umožnit někomu jinému vše zopakovat se stejnými výsledky.

4.5 KAPITOLA 5 – BP – ZHODNOCENÍ A DOPORUČENÍ, NEBO VÝSLEDKY A DISKUZE *)

Rozsah: 2 až 4 stránky

Obsahuje soupis výsledků (grafy, tabulky, ilustrace, …) praktické části. Dále obsahuje jejich podrobnou charakteristiku a vyhodnocení vzhledem k hlavnímu cíli. Diskuse znamená polemiku nad výsledky a jejich srovnání s obdobnými výzkumy nebo studiemi od jiných autorů. Na základě výsledků odpovězte na základní otázku – cíl práce.

*) volí se pouze jedna z uvedených možností názvu kapitoly.

4.7 KAPITOLA 6 – ZÁVĚR

Rozsah: 1 až 2 stránky

Shrňte výsledky práce a co z nich vyplývá. V závěru by měly být patrné odpovědi na všechny cíle. Můžete zdůraznit i přínos práce. Připojte možnosti pro další výzkum, rozšíření vaší práce a možnosti praktického využití. Důležitá je vazba cíle-závěr.  

5. DOPORUČENÉ ZDROJE INFORMACÍ

  • Knižní publikace (tištěné a elektronické)
  • Databáze vědeckých článků Web of Science a Scopus
  • Google ScholarResearchGate
    • Obsahuje zdroje z vědeckých databází
    • Může obsahovat i méně důvěryhodné zdroje, používejte tedy s opatrností
  • Webové stránky a články
    • Zde je nutné zdroje porovnávat a uvažovat jejich spolehlivost
    • Webové články často neprochází žádným recenzním ani redakčním řízením
    • Obsah nemusí být ověřený, pravdivý, ani přesný

6. TERMÍNY A ZÁPOČTY – HARMONOGRAM ZPRACOVÁNÍ ZÁVĚREČNÉ PRÁCE

Pozor: následující povinnosti a termíny jsou nezbytné minimum a jsou závazné. Jejich nesplnění znamená neudělení zápočtu nebo vyřazení z evidence.

Přesné termíny, požadavky a způsob komunikace určuje vždy vedoucí práce.

1.     zápočet (LS)
ZadáníKonec května
konzultovat s vedoucím, vložit do UIS
Min. 20 (BP)/ 30 (DP) stránek
½ srpna
poslat e-mailem, konzultovat
2.     zápočet (ZS)
Kontrola stavu práceDva týdny před Vánoci
poslat e-mailem
KonzultacePřed BP/DP seminářem.
osobně, přesný termín dle domluvy
3.     zápočet (LS)
Bakalářský seminář (na PEF)
Konec ledna/začátek února
obhajoba nanečisto
Diplomantský seminář ve Všeradicích
3. týden v LS, čtvrtek
obhajoba nanečisto
Konzultace finální verze práceMěsíc před odevzdáním
e-mailem/osobně
Odevzdání práce
Dle termínů fakulty
(standardně BP do 15. 3. / DP do 30. 3.)

7. SEMINÁŘE KIT

7.1 BAKALÁŘSKÝ SEMINÁŘ

Katedra informačních technologií pořádá pro své studenty vždy na přelomu ledna a února bakalářský seminář. Koná se zpravidla v prostorách PEF. Studenti si zde vyzkouší nanečisto obhajobu své bakalářské práce.

Seminář probíhá vždy jedno dopoledne, nebo odpoledne pro skupinu cca 12 až 16 studentů v některé zasedací místnosti PEF. Prezentace hodnotí komise složená ze členů katedry.

Pozor! Účast je povinnou součástí 3. zápočtu (za letní semestr)!

7.2 DIPLOMANTSKÝ SEMINÁŘ

Pro diplomanty se pořádá vždy na konci února výjezdní diplomantský seminář. Několik posledních let se koná v zámeckém areálu ve Všeradicích. Zde si studenti vyzkouší nanečisto obhajobu své diplomové práce.

Seminář probíhá po celý den a studenti jsou rozděleni do sekcí. Prezentace hodnotí komise složené ze členů katedry i odborníků z praxe. Na konci dne jsou vyhlášeny a oceněny nejlepší práce. Více o semináři je možné se dočíst zde: https://kit.pef.czu.cz/archiv-diplomantskeho-seminare-kit.

Pozor! Účast je povinnou součástí 3. zápočtu (za letní semestr)!

8. OBHAJOBA PRÁCE – STRUKTURA PREZENTACE

Prezentace před komisí je zpravidla na 5–8 minut a dále cca 5 minut na otázky u bakalářských prací. U diplomových prací je to zhruba 10–15 a 5–10 minut na otázky. Studenti informatických oborů (případně dalších) mají navíc k dispozici prezentaci v PowerPointu. Pozor: komise může být „ve skluzu“ a požadovat zkrácení jen na vlastní výsledky.

Struktura prezentace (obdobně i pro ústní formy) by měla být následující:

Úvodní snímek – 1 slide

  • Název práce, jméno, jméno vedoucího

Cíle práce – 1 slide

  • Zdůraznit Hlavní cíl, vypsat i dílčí cíle

Metodika – 1 slide

Teoretická část – 1 slide

  • Pouze výpis témat, kterými se teoretická část zabývala

Vlastní práce – cca 3 slidy

  • Postup, sběr dat, použití metod

Výsledky – 1 až 2 slidy

Závěry – 1 slide

Držte se obecných zásad prezentací (kontrast, velikost písma, stručnost). Více doporučení najdete v kapitole 9.

9. TIPY A DOPORUČENÍ

  • Nesnažte se řešit vše, „spasit svět“.
  • Snažte se jít do hloubky a věnovat se konkrétnímu problému.
  • Vždy se držte pokynů fakulty na pef.czu.cz.

9.1 ZADÁNÍ

  • Vše psát v budoucím čase, 3. osobě rodu trpného.
  • Cíl je lepší psát spíše obecnější, ale ne příliš.
  • Je taktické psát tak, aby text byl nezávislý na změnách, které mohou do odevzdávání práce nastat (délka prakticky více než 3 semestry).
  • Není tedy vhodné jmenovat konkrétní firmu, kde se bude řešení realizovat (firma může zkrachovat, klíčový pracovník odejde, dáte výpověď, je změna koncepce ve firmě, atd.) – lépe řešit obecně: „vybraná firma“ nebo „zvolené prostředí“.

9.2 METODIKA

  • Vybrat a použít vhodné empirické metody pro řešení stanoveného problému.
  • Vývoj aplikace s použitím toho a toho přístupu, frameworku, jazyka, vývojového prostředí není metoda!!!
  • KIT silně nedoporučuje používání dotazníků, jeho případné užití je nutné konzultovat s vedoucím práce.
  • Pro porovnávání je možné použít metody vícekriteriálního hodnocení variant. Vždy je však klíčová volba kritérií a vah. Nejde si to „jen tak“ zvolit.
  • Vhodné je provedení experimentu/ů, sběr dat a jejich následné vyhodnocení.

9.3 FORMÁTOVÁNÍ VE WORDU A FORMÁLNÍ STRÁNKA PRÁCE

  • Pište od začátku do šablony.
  • Nezapomeňte na číslování nadpisů.
  • Obrázky, tabulky a podobné je vždy nutné doplnit popisem. Používejte nástroj přímo ve Wordu (vložit popis, add caption) – umožní pak přímé odkazy a vygenerování seznamu.
  • Každý obrázek, tabulka nebo schéma musí mít svoje opodstatnění, tj. přinášet něco nového a přispět k lepšímu pochopení sdělení.
  • Členit text do odstavců – jeden odstavec = jedna myšlenka.
  • Při psaní dávat pozor na „sirotky“ – předložky a spojky osamocené na konci řádku (používat Ctrl-Shift-znak).
  • Doporučujeme používat styly pro formátování textu dokumentu (na tom závisí správné číslování kapitol, tvorba obsahu, tvorba seznamu tabulek, grafů a obrázků, aj.)
  • Každý nadpis 1. úrovně by měl začínat na nové stránce (lze upravit ve stylu nadpisu).
  • Nadpisy číslujte max. do 4. úrovně. Pokud je to nutné, další nadpis (5. úrovně) již nečíslujte. Pokuste se však 5. úrovni vyhnout.
  • V obsahu použijte nadpisy max. do třetí úrovně.
  • V rešeršní části používat citace a odkazy na ně – viz následující kapitola.

9.4 ROZSAH PRÁCE

  • Dodržujte rozsah práce, stanovený v zadání.
  • Rozsah se počítá od Úvodu po Závěr
  • Každý odstavec by měl mít minimálně 3 řádky
  • Každá číslovaná kapitola by měla mít minimálně 3 odstavce

9.5 ZDROJE INFORMACÍ A CITACE

  • Necitovat články z Wikipedie – autor neznámý, obsah může být kdykoliv a kýmkoliv změněn, nelze datovat poslední verzi článku. Řešení: vyzkoušet uvedené zdroje pod článkem a v případě, že jsou funkční lze je převzít a citovat.
  • Použijte nějaký citační manažer a od začátku do něj dávejte všechny citace.
  • Citační manažer pohlídá správnou formu, číslování a vytvoří seznam literatury. Často umí vygenerovat i citaci na základě ISBN, ISSN, nebo DOI článku.
    • Např.: citace.com, Mendeley, nebo i vestavěný nástroj ve Wordu.
  • Zdroje porovnávejte a ověřujte. Zvláště, pokud čerpáte z webových stránek a článků, informace ověřujte z více zdrojů.
  • Každý obrázek, tabulka, graf, zdrojový kód musí být odkazován v textu, např. viz tabulka č. 666.
  • Pokud chcete převzít jiný obrázek, tabulku, schéma nebo diagram, ujistěte se, že to umožňuje licence zdroje,jinak musíte získat písemné povolení autora. Kopírování obsahu bez svolení držitele autorských práv je postižitelné ze zákona!

9.6 JAZYK A STYL PSANÍ

  • Používejte odborný jazyk a vyjadřujte se vždy co nejpřesněji!
  • Vyhněte se populárnímu stylu, který je použit v řadě webových článků.
  • Nepíšete návod, ani učebnici.
  • Používat 3. osobu trpného rodu. Např.: „Bylo zjištěno, že “; „Bylo ověřeno“.
  • Při psaní v angličtině doporučujeme využívat: http://www.phrasebank.manchester.ac.uk/referring-to-sources/.
  • Před odevzdáním doporučujeme nezávislé přečtení textu jinou osobou.

9.7 PREZENTACE – OBHAJOBA PRÁCE

  • Vyzkoušejte si prezentaci alespoň pro sebe, ať máte odhad času.
  • U teoretické části zmiňte jen to, čemu se práce věnovala, maximálně stručně, co z ní vyplývá pro praktickou část.
  • Do prezentace nepište celé věty! Jen důležité body.
  • Mějte dostatečný kontrast mezi textem a pozadím. Co může být čitelné na monitoru, nemusí být čitelné na plátně, na které ještě svítí sluníčko.
  • Nevkládejte příliš velké tabulky – nemusí být čitelné.
  • Graf je lepší než tabulka.
  • Pokud je tabulka nutná, vytiskněte ji a dejte k dispozici komisi.
  • Nečtěte ani z prezentace ani z papíru.
  • Můžete však mít vytištěné poznámky. Hodí se i na „zabavení“ rukou.
  • Nemějte ruce v kapsách.

9.8 DALŠÍ ZDROJE INFORMACÍ

10. PŘÍLOHY

Název práceVliv CSS na výkon a rychlost načítání webových stránek

Cíle práce

Hlavní cíl:

Hlavním cílem práce je zhodnotit vliv a případně identifikovat limity tzv. drahých CSS vlastnosti na načítání webových stránek a aplikací.

Dílčí cíle:

–        Vybrat konkrétní drahé vlastnosti CSS pro další analýzu.

–        Vytvořit testovací webové stránky.

–        Navrhnout a provést experimentální měření výkonu načítání testovacích stránek.

Metodika

Metodika řešení teoretické části diplomové práce bude založena na studiu a analýze odborných informačních zdrojů. Na základě znalostí získaných v teoretické části práce budou v praktické části identifikovány vhodné CSS vlastnosti a metriky pro měření načítání, vykreslování a výkonu webových stránek. Dále budou provedena experimentální měření pomocí vhodných nástrojů. Získaná data budou vyhodnocena. Na základě syntézy teoretických poznatků a výsledků praktické časti budou formulovány závěry práce.

Název práce: Počáteční uživatelská zkušenost

Cíle práce               

Diplomová práce se zabývá problematikou UX a použitelnosti mobilních aplikací pro nové uživatele.

Hlavním cílem práce je implementovat metody počátečního kontaktu uživatele s aplikací a zhodnotit jejich vliv na adaptaci aplikačnímu prostředí.

Dílčími cíli jsou:

–        výběr vhodných metrik pro měření a trasování užívání aplikace,

–        implementace a sběr dat pro vyhodnocení vybraných kvantitativních metrik,

–        zhodnocení jednotlivých metod.

Metodika               

Metodika řešení teoretické části diplomové práce bude založena na studiu a analýze odborných informačních zdrojů. Na základě znalostí získaných v teoretické části práce budou v praktické části implementovány jednotlivé metody úvodního kontaktu do experimentální aplikace. Následně budou provedeny a vyhodnoceny vhodné testy použitelnosti se zaměřením na metody počátečního kontaktu uživatele s aplikací, prvotního nastavení a seznámení uživatele s aplikačním prostředím. Na základě syntézy teoretických poznatků a výsledků praktické časti budou formulovány závěry práce.

Název práce: Využití chytrých hodinek při hře na kytaru

Cíle práce               

Hlavním cílem práce je navrhnout postupy, jak analyzovat a využít data získaná pomocí senzorů chytrých hodinek pro kontrolu rytmu při hře na kytaru.

Dílčí cíle práce jsou:

–        návrh a provedení experimentů

–        sběr dat ze senzorů

–        popis dat

Metodika               

Metodika řešené problematiky diplomové práce je založena na studiu a analýze odborných informačních zdrojů. Praktická část je založena na vlastním návrhu experimentů, sběru a analýze dat získaných z chytrých hodinek při hře na kytaru. Dále budou hledány optimální metody automatické analýzy dat. Na základě syntézy teoretických poznatků a výsledků praktické části budou formulovány závěry práce.